Wednesday, July 13, 2016

These days


Červenec je pro mě zatím spíš měsícem šetření než cestování. Ale nadruhou stranu jsem po letech jela vlakem (nojo, pražačka), začla číst konečně něco jiného než učebnice, viděla se s lidma, které jsem už léta neviděla a stihla už několik serii všech seriálů, na které jsem se přes semestr těšila. A na zmrzlině, v kavárně nebo na večeři jsem byla za poseldní týden snad i víckrát než za celý minulý rok. (tahle část moc to nejde dohromady s šetřením bohužel) A za 14 dní se touhle dobou budu procházet po Budapešti! 

Wednesday, June 29, 2016

Krátké shrnutí roku na medicíně

My new favorite meme:

Článek už dlouho slíbený, zajímavý asi jen pro ty, co se na medicínu chystají nebo už na ní jsou a chtějí si zavzpomínat, jaké to bylo, být vyjukaným prvákem. Prázdniny mám už 14 dní, vlastně už měsíc, protože prázdniny u nás na 2LF znamená hlavně překonat anatomii. Histologii nám totiž přesunuli napůl do druháku (aneb, okořeňme ten nudný druhák) a zbytek předmětů se s anatomií nedá srovnávat. Když teď vzpomínám na celý rok, přijde mi že to až moc rychle to uteklo. A jestli Vás zajímá můj poheldn a medicínu z kocne prvního semestru, najdete to zde.

Tuesday, June 21, 2016

Jak si běhám II



Počítala jsem si, jak dlouho už to je, co jsem šla poprvé dobrovolně běhat. A už je to přes 6 let! A to se mi zdá jako ukrutně dlouhá doba, asi nejdelší, co jsem vydržela něco dělat. Ano, musím tam započítat i několik měsíčních pauz a běžeckých krizí, ale v podstatě za celou tu dobu jsem věděla, že není s běháním konec. Byly chvíle, kdy mě to bavilo víc a kdy zase míň a tolikrát jsem si v hlavě říkala, že tohle teda ne, už nikdy víc.. Proč to sakra dělám?  Kromě spousty radosti přinesl tenhle půlrok i asi největší množství puchýřů za celý můj život. I po těch 6ti letech běhání bolet nepřestalo a nejednou si řikám, proč vlastně se tak týrám. Jsou dny, kdy mě to nebaví a hned po vyběhnutí už se těšim domu až dám nohy nahoru. A asi je to normální.